Staking: Odkud se berou odměny

Staking umožňuje získávat odměny za účast na zabezpečení některých blockchainových sítí. Za sazbou uvedenou v aplikaci stojí konkrétní činnost validátorů, pravidla pro vydávání kryptoměny a někdy také příjmy z transakčních poplatků. Abychom nabídce rozuměli, potřebujeme vědět, jakou roli naše prostředky v síti hrají a za jakých podmínek je můžeme znovu získat.

Princip lze dobře vysvětlit na Ethereu, jehož nativní kryptoměnou je ether neboli ETH. Ostatní sítě ale mohou odlišně řešit delegování, výběry i případné postihy. Staking proto posuzujeme podle konkrétního blockchainu a použité služby. Samotné držení kryptoměny v peněžence ještě automaticky nezakládá nárok na odměny.

Proč síť potřebuje vklad validátorů

Blockchain potřebuje pravidla, podle kterých se jeho účastníci shodnou na platné historii transakcí. V mechanismu Proof of Stake, zkráceně PoS, se na této shodě podílejí validátoři. Jejich software kontroluje bloky a hlasuje o stavu řetězce; podle pravidel protokolu mohou být také vybráni k navržení nového bloku. V Ethereu je tato účast spojena s vložením ETH do protokolu.

Vklad má ekonomický účel. Validátor může za řádné plnění povinností získávat odměny, některá porušení pravidel však mohou ohrozit i jeho vložené prostředky. V Ethereu může validátor například přijít o část vkladu, pokud navrhne více než jeden blok pro tentýž slot. Útok na síť tak může znamenat ztrátu kapitálu samotného útočníka.

Odměna tedy souvisí s provozem a zabezpečením sítě. Pokud využíváme službu, která za nás provozuje validátor, technickou práci vykonává její operátor. Naše účast se může omezit na několik kroků v aplikaci, povinnosti validátora tím ale nezmizí. Důležité je, jak služba přenáší jeho výnosy a případné ztráty na klienty.

Z čeho se odměny skládají

Jedním ze zdrojů je nová emise. Protokol podle svých pravidel vytváří další jednotky kryptoměny a přiděluje je účastníkům, kteří plní stanovené úkoly. Ethereum tak odměňuje validátory za účast na konsensu. Vydávání nových ETH je třeba odlišovat od změny celkové nabídky, kterou současně ovlivňuje spalování části poplatků.

Dalším zdrojem mohou být poplatky uživatelů za transakce. U Etherea ale validátor nedostává celý zaplacený poplatek. Základní složka označovaná jako base fee se spaluje, tedy odstraňuje z oběhu. Prioritní poplatek neboli priority fee naopak připadá navrhovateli bloku. Vyšší celkové poplatky v síti proto nelze automaticky zaměňovat za stejně vysoký růst odměn pro stakery.

Příjmy mohou doplňovat také výnosy z uspořádání transakcí v bloku, označované zkratkou MEV. Například možnost arbitráže mezi dvěma burzami může motivovat vyhledávače transakcí, aby usilovali o jejich zařazení v určitém pořadí nebo za něj nabídli platbu. Část těchto příjmů může připadnout také navrhovateli bloku; jejich rozdělení závisí na použité infrastruktuře a službě. Nejde o pevnou odměnu, kterou by každý držitel dostával rovnoměrně.

U konkrétní nabídky proto sledujeme, které příjmy uváděná sazba zahrnuje. Pokud část výnosu tvoří dočasná odměna hrazená poskytovatelem, potřebujeme ji oddělit od odměn blockchainu. Po skončení akce může tato část přestat existovat, aniž se změní pravidla samotné sítě.

Proč se sazba mění a jak číst APR a APY

Odměny ovlivňuje množství aktiv zapojených do stakingu, výkon validátoru i pravidla protokolu. V Ethereu s růstem celkového aktivního vkladu klesá základní odměna připadající na stejné množství stakovaných ETH. K tomu se přidává proměnlivost příjmů z navrhování bloků a jejich obsahu. Výsledek za krátké období proto nemusí odpovídat dlouhodobému průměru.

Zkratka APR obvykle vyjadřuje roční sazbu bez započtení průběžného reinvestování odměn. APY zohledňuje předpoklad, že se odměny znovu zapojují a samy vytvářejí další odměny. Ani jedna zkratka neslibuje garantovaný výsledek. Důležité je, zda jde o historický údaj, současný odhad nebo časově omezenou nabídku a zda jsou od sazby odečteny poplatky.

Představme si modelovou službu s hrubou roční sazbou 4 % a provizí ve výši 10 % z odměn. Při vkladu 10 ETH by za celý rok při nezměněné sazbě vznikla hrubá odměna 0,4 ETH. Poskytovatel by si ponechal 0,04 ETH a nám by zůstalo 0,36 ETH, tedy 3,6 % původního vkladu. Příklad nepočítá s dalšími náklady, výpadky ani změnou sazby.

Provize z odměny má jiný dopad než stejně označený poplatek z celé vložené částky. Při porovnání služeb proto potřebujeme znát základ výpočtu. Pokud aplikace již ukazuje čistou sazbu po provizi, neměli bychom ji odečítat podruhé. U APY navíc ověřujeme, zda služba odměny skutečně reinvestuje a jaké náklady s tím souvisejí.

Více mincí nemusí znamenat vyšší hodnotu

Stakingovou odměnu je potřeba oddělit od ceny kryptoměny. Získání dalších jednotek aktiva může provázet růst i pokles jeho tržní hodnoty. Pro korunový výsledek je rozhodující hodnota celé pozice v okamžiku, kdy ji oceňujeme nebo prodáváme.

V jednoduchém modelu držíme 100 mincí po 1 000 korunách, tedy celkem za 100 000 korun. Po roce a připsání odměn máme 104 mincí. Pokud však cena jedné klesne na 700 korun, hodnota pozice činí 72 800 korun. Počet mincí vzrostl o 4 %, korunová hodnota celé pozice přesto klesla o 27,2 %. Pro přehlednost nepočítáme s dalšími náklady ani daněmi.

Samostatnou otázkou je růst nabídky kryptoměny. Pokud odměny vznikají novou emisí, přibývají vedle našich mincí také další jednotky v celém systému. Na modelové síti může počet našich mincí vzrůst o 8 %, zatímco celková nabídka se zvýší o 10 %. Náš podíl na nabídce se tím mírně zmenší. Vysoká sazba odměn tedy sama neříká, jak se mění naše relativní pozice ani tržní cena aktiva.

Jak se lze do stakingu zapojit

Nejpřímější cestou je provoz vlastního validátoru. V Ethereu jeho aktivace vyžaduje alespoň 32 ETH. Provozovatel zajišťuje hardware, připojení, aktualizace a správu klíčů. Odměny získává přímo podle pravidel protokolu a odpovídá za provoz. Hrubé příjmy přitom ještě nezohledňují jeho vlastní náklady na techniku a provoz.

Jiné sítě podporují přímé delegování. Držitel přiřadí svůj vklad vybranému provozovateli, který vytváří bloky, aniž by sám musel provozovat potřebnou infrastrukturu. Například při standardním delegování ADA v Cardanu zůstávají mince pod kontrolou držitele a delegováním se neuzamykají. Cardano na delegovaný vklad neuplatňuje slashing. Tato pravidla nelze automaticky přenášet na jiné blockchainy ani na nabídku prostředníka.

V Ethereu lze využít také provoz validátoru jako službu. V některých uspořádáních si ponecháme kontrolu nad adresou pro výběr prostředků a operátorovi svěříme pouze podpisové klíče potřebné k validaci. Chyba operátora nás přesto může poškodit. U plně úschovní služby naopak poskytovatel kontroluje také prostředky a klíče. K rizikům sítě pak přibývají rizika jeho zabezpečení, schopnosti dostát závazkům a podmínek výběru.

Pro menší částky existují stakingové pooly, které sdružují prostředky více účastníků. V Ethereu jde o řešení nad základním protokolem, s vlastními operátory, pravidly a někdy také smart kontrakty. Nestačí proto znát název blockchainu. Potřebujeme vědět, komu nebo jakému kontraktu prostředky svěřujeme a jak se mezi účastníky rozdělují odměny.

Způsob zapojení ovlivňuje i rozložení kontroly nad sítí. Tisíce klientů jedné platformy nemusí znamenat tisíce nezávislých provozovatelů. Pokud velký podíl vkladů spravuje několik subjektů se stejnou infrastrukturou či softwarem, jejich společné selhání může zasáhnout větší část sítě. Při posuzování zabezpečení proto záleží i na nezávislosti a rozmanitosti operátorů.

Co přidává likvidní staking

Některé pooly vydávají token zastupující podíl na stakované pozici. Označuje se jako liquid staking token neboli LST. Podkladové ETH zůstává zapojené do stakingu, zatímco token v peněžence můžeme za podmínek daného řešení převést nebo prodat. Držíme tak token navázaný na pozici v určitém systému, jehož fungování závisí také na prostřednících a kódu.

Odměna se nemusí projevit samostatnou příchozí platbou. U jednoho typu tokenu roste jeho počet v peněžence, u jiného zůstává počet stejný a mění se množství podkladového aktiva připadající na jednu jednotku. Dokumentace Lida tento rozdíl popisuje na tokenech stETH a wstETH. Zůstatek bez viditelného přírůstku tokenů proto nemusí znamenat, že se odměny nezapočítávají.

Likvidita má ale své podmínky. Tržní cena LST se může odchýlit od hodnoty podkladového ETH a prodej může znamenat slevu. Vrácení ETH prostřednictvím protokolu má vlastní postup a může vyžadovat čekání. Přidává se také riziko chyby smart kontraktu, změn ve správě protokolu a selhání operátorů. Držení LST proto neodstraňuje rizika stakingu.

Pokud token dále použijeme jako zajištění půjčky, přidáváme další finanční operaci. Při nepříznivém vývoji může vzniknout riziko likvidace zajištění. Vyšší součet výnosů v takové strategii není bez dalšího rizika a nelze jej porovnávat s jednoduchým stakingem pouze podle výsledného procenta.

Kdy se dostaneme zpět k prostředkům

Podmínky vstupu a výstupu jsou součástí stakingu stejně jako odměna. U konkrétní sítě nebo služby ověřujeme minimální vklad, okamžik zahájení odměňování a postup ukončení. V Ethereu existují mechanismy pro výběr odměn i ukončení validátoru. Doba výběru závisí na nastavení validátoru a čekacích frontách. Možnost požádat o ukončení proto neznamená, že všechna ETH okamžitě dorazí do běžně použitelné peněženky.

U poolu nebo úschovní platformy se k pravidlům blockchainu přidává způsob, jakým služba výběr zpracovává. Zjišťujeme, zda odhadovaná lhůta zahrnuje celý proces, zda během čekání ještě vznikají odměny a co může výběr prodloužit. Pravidelná výplata odměn zároveň nemusí znamenat stejně rychlou dostupnost původního vkladu.

Pokud poskytovatel nabízí rychlý výstup, potřebujeme rozumět jeho mechanismu. Může využívat dostupnou rezervu, jiného kupujícího nebo prodej tokenu zastupujícího stakovanou pozici. Každá cesta má vlastní omezení. U LST je například vhodné porovnat prodejní cenu na trhu s možností a dobou výběru prostřednictvím příslušného protokolu.

Výpadek a slashing mají jiné důsledky

V Ethereu může běžná neaktivita znamenat ušlé odměny a penalizace za nesplněné povinnosti. Samotný krátký výpadek internetu však automaticky nevede ke slashingu. Následky ovlivňuje délka neaktivity i stav zbytku sítě; závažnější mohou být zejména v období, kdy síť nedokáže finalizovat bloky. Proto záleží na kvalitě provozu, i když prostředky zůstávají pod naší kontrolou.

Slashing je závažnější postih za přesně vymezené porušení pravidel, například za navržení více než jednoho bloku pro tentýž slot nebo za některá porušení pravidel hlasování. V Ethereu vede ke ztrátě části vkladu a nucenému ukončení validátoru. Výši postihu může ovlivnit i to, zda ve stejném období podobně selže větší počet validátorů. Nejde jen o nevyplacení budoucí odměny.

K porušení může dojít i kvůli chybnému nastavení, nejen při úmyslném podvodu. Pro uživatele služby je proto podstatné, kdo ponese finanční důsledky chyby operátora a jaké podmínky má případná náhrada. Označení typu „ochrana proti slashingu“ samo o sobě nevysvětluje rozsah krytí. Podmínky mohou omezovat druh události, částku i způsob kompenzace.

Půjčování má jiný zdroj výnosu

Při půjčování poskytujeme kryptoměny dlužníkům a výnos vzniká především z úroků, které za ně platí. Například v Aave v3 dodavatelé vkládají aktiva do poolu a úroky, které získávají, pocházejí z úroků dlužníků po odečtení části určené protokolu. Sazbu ovlivňuje využití dostupných prostředků. Vklad do takového produktu není účastí na konsensu blockchainu.

U centralizované půjčovací služby záleží na tom, komu půjčuje a za jakých podmínek ručí za své závazky. U decentralizovaného protokolu posuzujeme také smart kontrakty, cenové zdroje a zajištění půjček. Ani zajištění riziko neodstraňuje: jeho hodnota či likvidita mohou poklesnout a chybná data mohou narušit fungování systému.

Základní rozdíly lze porovnat podle účelu a zdroje příjmů.

Účel prostředků

Staking v síti PoS: Účast na zabezpečení a shodě sítě
Půjčování kryptoměn: Poskytnutí aktiv dlužníkům

Základ výnosu

Staking v síti PoS: Odměny protokolu a případné další příjmy validátora
Půjčování kryptoměn: Úroky placené dlužníky

Specifická rizika

Staking v síti PoS: Provoz validátoru a postihy podle sítě
Půjčování kryptoměn: Nesplácení a nedostatečné zajištění

Dostupnost prostředků

Staking v síti PoS: Pravidla sítě a případné služby
Půjčování kryptoměn: Podmínky produktu a dostupná likvidita

Tabulka zachycuje základní mechanismus. Při využití prostředníka nebo smart kontraktů přibývají u obou variant také související rizika. Ani půjčování nemusí umožňovat okamžitý výběr. Dokumentace Aave například podmiňuje výběr dostatkem nezapůjčené likvidity; pokud vklad zároveň zajišťuje vlastní půjčku, výběr omezuje také požadované zajištění této pozice.

Pomůckou je sledovat přímo zdroj nabízené odměny. Bitcoin používá těžbu, nikoli nativní Proof of Stake. Nabídka výnosu z BTC proto vyžaduje vysvětlení jiného mechanismu, například půjčování nebo využití dalšího protokolu. Stejně tak samotný vklad stablecoinu do výnosového produktu nelze považovat za odměnu za validaci Etherea. Rozhodující je skutečné použití prostředků.

Jak posoudit konkrétní nabídku

Před zapojením si potřebujeme ujasnit několik souvisejících otázek:

• – Kterou síť prostředky zabezpečují a odkud se odměna vyplácí?
• – Kdo ovládá klíče, provozuje validátor a odpovídá za případné ztráty?
• – Je sazba hrubá nebo čistá a jaké předpoklady zahrnuje APR či APY?
• – Jak funguje ukončení a kdy lze skutečně použít původní vklad?
• – Přijímáme pouze rizika stakingu, nebo také rizika tokenu, půjčky či dalšího protokolu?

Odpovědi nám umožní porovnávat stejné podmínky. Vyšší uváděné procento může vycházet z jiného aktiva, dočasné podpory, delšího omezení výběru nebo složitější strategie. Dokud nerozumíme zdroji příjmů a způsobu výstupu, nemáme dost informací pro smysluplné srovnání.

Závěr

Staking propojuje odměny s účastí na provozu a zabezpečení sítě. Protokol odměňuje validátory za plnění konkrétních povinností a zároveň stanovuje pravidla pro vstup, ukončení i případné postihy. U služby či poolu navíc záleží na tom, kdo prostředky kontroluje a jak přenáší odměny a rizika na účastníky.

Při posuzování výsledku potřebujeme rozlišovat počet získaných mincí, růst jejich celkové nabídky a jejich tržní cenu. Uváděná sazba zachycuje jen část tohoto obrazu. Odměny mohou přibývat i v době, kdy korunová hodnota celé pozice klesá.

Půjčování kryptoměn funguje na jiném ekonomickém základě, protože výnos pochází z úroků placených dlužníky. Nabídky stakingu a půjčování proto porovnáváme podle skutečného použití prostředků, nákladů a dostupnosti výběru. Teprve když rozumíme mechanismu a jeho rizikům, dává smysl hodnotit nabízené procento.

Tento text slouží pouze k informačním a vzdělávacím účelům a nepředstavuje investiční poradenství. Kryptoaktiva jsou volatilní a můžete přijít o celou investovanou částku.