Velcí hráči a ceny kryptoměn: Kdy jde o běžný obchod a kdy o manipulaci?

Zpráva o přesunu velkého množství bitcoinů na burzu nebo o prudkém nárůstu objemu transakcí může snadno vyvolat podezření, že se někdo chystá ovlivnit cenu. Podobné spekulace provázejí také aktivitu velkých držitelů bitcoinu, XRP či Cardana. Samotný převod na blockchainu nám ale neprozradí, zda skutečně došlo k prodeji, kdo stál na druhé straně obchodu ani proč se majitel rozhodl prostředky přesunout. [1]

Velcí hráči bezpochyby mohou ceny kryptoměn ovlivňovat. Rozsáhlý nákup nebo prodej však ještě automaticky neznamená manipulaci. Ta spočívá například ve vytváření falešného dojmu poptávky, umělém navyšování objemu obchodů nebo šíření klamavých informací. Abychom dokázali správně vyhodnotit dění na trhu, musíme především rozlišovat mezi tím, co skutečně víme, a tím, co si pouze domýšlíme.

Kdo se skrývá pod označením velryba?

Jako velryby se na kryptoměnovém trhu označují subjekty, které drží nebo přesouvají velké množství kryptoměn. Jednotná hranice, od které se investor stává velrybou, ovšem neexistuje. Například analytická společnost Glassnode při zavádění svých metrik pro bitcoinové subjekty pracovala s hranicí alespoň 1 000 BTC, přičemž známé burzy z této skupiny vylučovala. Při interpretaci podobných statistik proto záleží nejen na samotném čísle, ale také na použité metodice. [2]

Důležité je rovněž rozlišovat mezi blockchainovou adresou a jejím skutečným vlastníkem. Jeden investor může své prostředky rozdělit mezi desítky různých adres. Naopak jediná burzovní adresa může shromažďovat kryptoměny tisíců klientů. Velký zůstatek na konkrétní adrese tak ještě neznamená, že všechny prostředky patří jednomu člověku, který se je může rozhodnout najednou prodat. [2]

Stejně tak není možné zaměňovat držení kryptoměn za jejich aktivní obchodování. Velký zůstatek sice ukazuje, že subjekt disponuje značným množstvím prostředků, nic ale nevypovídá o tom, zda je právě nabízí na trhu. Několik rozsáhlých převodů navíc nemusí představovat aktivitu několika nezávislých investorů.

Než tedy začneme hodnotit vliv velryb na cenu, měli bychom si nejprve ujasnit, koho vlastně sledovaná statistika zahrnuje.

Proč může velký obchod pohnout cenou?

To, jak výrazně nákup nebo prodej ovlivní cenu kryptoměny, závisí především na jeho velikosti a dostupné likviditě.

Pokud například velký prodej vyčerpá nejbližší nákupní nabídky, další část objednávky se může uskutečnit za nižší ceny. Při rozsáhlém nákupu funguje mechanismus opačně. Obchodník postupně využívá dostupné prodejní nabídky, a pokud jich není dostatek, nakupuje za stále vyšší ceny.

Na trhu s nízkou likviditou proto může výrazný cenový pohyb způsobit i objednávka, která by na likvidnějším trhu měla mnohem menší dopad. [3]

Na některých decentralizovaných burzách funguje obchodování odlišně. Namísto klasické knihy objednávek zde uživatelé směňují kryptoměny prostřednictvím takzvaných likviditních poolů, které spravují chytré kontrakty neboli smart kontrakty.

I v tomto případě záleží na velikosti obchodu vůči dostupné likviditě. Stejná směna tak může v menším poolu vyvolat výraznější cenový pohyb než v poolu s dostatečným množstvím prostředků. Ne každý cenový výkyv tedy vzniká postupným vyčerpáváním objednávek v burzovní knize. [4, 5]

Představme si například investora, který potřebuje prodat část svých kryptoměn, aby získal peníze na běžné výdaje. Pokud přijme aktuálně dostupné nákupní nabídky, může tím cenu snížit. Samotný pokles ale nic nevypovídá o jeho úmyslu.

Prodej mohl mít na trh značný dopad, přestože investor nikoho neklamal ani se nesnažil vyvolat dojem jiné obchodní aktivity.

Velcí obchodníci navíc často nemají zájem způsobit prudký pohyb ceny. Mohli by si tím totiž sami zhoršit podmínky, za kterých nakupují nebo prodávají.

Proto své objednávky někdy rozdělují do menších částí a realizují je postupně. Příkladem je strategie TWAP, při níž se větší obchod provádí po menších částech podle předem stanoveného časového rozvrhu. Cílem je omezit cenový dopad velké objednávky. Nejde sice o záruku konkrétní výsledné ceny, ale o ukázku toho, že velká pozice nemusí znamenat jediný náhlý zásah do trhu. [6]

Někteří profesionální účastníci naopak likviditu poskytují. Takzvaní tvůrci trhu neboli market makeři průběžně zveřejňují nákupní a prodejní nabídky, díky kterým mohou ostatní obchodníci snadněji uzavírat obchody.

Jejich úloha se zásadně liší od vytváření fingované obchodní aktivity. Samotné označení market maker však ještě není zárukou poctivého jednání konkrétní společnosti. Vždy záleží na tom, jak skutečně obchoduje. [4]

Prudký cenový výkyv nemusí mít jediného původce

Výrazný pohyb ceny může spustit řetězovou reakci dalších obchodníků. Jakmile kryptoměna dosáhne určité cenové úrovně, mohou se aktivovat předem nastavené pokyny, například příkazy k prodeji nebo k omezení ztráty.

Jejich skutečné provedení přitom závisí na typu pokynu i aktuální situaci na trhu. Například stop-limit pokyn po dosažení stanovené ceny vytvoří limitní objednávku. To ale ještě neznamená, že se obchod skutečně uskuteční. [6]

Dalším faktorem mohou být likvidace pozic obchodníků využívajících finanční páku. Pokud hodnota zajištění jejich pozice přestane splňovat požadavky obchodní platformy, může následovat nucené uzavření obchodu.

Takové likvidace dokážou již probíhající cenový pohyb dále zesílit. U derivátových obchodů ale nelze automaticky předpokládat, že každé uzavření pozice znamená prodej odpovídajícího množství skutečných kryptoměn na spotovém trhu. [7]

Záleží také na tom, podle jaké ceny platforma případnou likvidaci vyhodnocuje. Například burza Kraken u popsaných derivátových produktů využívá referenční cenu označovanou jako mark price a sleduje stav zajištění pozice.

Krátkodobý výkyv poslední obchodní ceny na jedné burze tedy sám o sobě nedokazuje, že muselo dojít ke spuštění všech souvisejících likvidací. [7]

Pokud cena kryptoměny prudce klesne a vzápětí se vrátí na původní úroveň, může jít o kombinaci několika faktorů: rozsáhlých prodejů, změny likvidity nebo nuceného uzavírání pozic.

Samotný tvar cenového grafu však neprozrazuje, zda někdo takový pohyb cíleně vyvolal. Pro tvrzení, že šlo o úmyslný „lov stop-lossů“, bychom potřebovali další důkazy o jednání konkrétních účastníků trhu.

Falešné objednávky mohou vytvářet dojem silného zájmu

Kniha objednávek na burze zachycuje dosud neprovedené nákupní a prodejní nabídky. Velký nákupní příkaz tak může na první pohled působit jako důkaz silné poptávky. Rozsáhlá prodejní objednávka zase může vytvářet dojem, že dalšímu růstu ceny stojí v cestě významná překážka.

Objednávky ovšem nejsou neměnné. Obchodníci je mohou průběžně upravovat nebo rušit. Jediný pohled do knihy objednávek proto neznamená, že zobrazené množství kryptoměn bude skutečně zobchodováno. [6]

Jednou ze známých manipulačních praktik je spoofing. Spočívá v zadávání objednávek, které obchodník ve skutečnosti nehodlá nechat provést a plánuje je před realizací zrušit.

Tím může vytvářet zavádějící dojem nabídky nebo poptávky a ovlivňovat rozhodování ostatních účastníků trhu.

Klíčový je ovšem právě úmysl klamat. Samotné zrušení objednávky ještě spoofing nedokazuje. Také poctivý obchodník může svou nabídku stáhnout například proto, že se změnily tržní podmínky. [8]

Při posuzování podezřelé aktivity je proto důležité sledovat celý průběh zadávání a rušení objednávek, jejich souvislost s dalšími obchody a případné propojení jednotlivých účtů.

Například pravidla burzy Coinbase řadí mezi manipulativní jednání jak spoofing, tak umělé vytváření obchodního objemu. Veřejně dostupná tržní data však běžně neukazují, který konkrétní obchodník objednávku zadal nebo zrušil. Vnější pozorovatel tak nemusí mít dostatek informací k určení původce podezřelého jednání. [9]

Umělý objem může předstírat zájem investorů

Další známou praktikou je wash trading, při kterém vzniká zdání obchodní aktivity, aniž by tomu odpovídala skutečná změna ekonomického zájmu o dané aktivum.

Může jít například o koordinované obchody mezi účty ovládanými stejným subjektem. Navenek pak situace vypadá, jako by o token obchodovalo více nezávislých investorů.

Výsledkem může být vysoký vykázaný objem obchodů, který ale ve skutečnosti neznamená, že na trh přišlo odpovídající množství nového kapitálu. [10]

Nejde přitom jen o teoretickou možnost. Americké ministerstvo spravedlnosti popsalo případ společnosti CLS Global, která se přiznala k trestným činům souvisejícím s manipulací a podvodem.

V dubnu 2025 jí soud uložil sankce za podvodné vytváření obchodního objemu. Společnost využívala více kryptoměnových peněženek a algoritmické obchodování, aby její transakce působily jako přirozená tržní aktivita kolem konkrétního tokenu. [10]

V červnu 2025 byly oznámeny také tresty v případu společnosti Gotbit a jejího zakladatele. Podle zveřejněných závěrů firma vytvářela umělé obchodní objemy pro kryptoměnové projekty svých klientů. [11]

Oba případy ukazují, že podobné manipulační praktiky skutečně existují. Nelze z nich však vyvozovat, že stejným způsobem vzniká každý výraznější růst bitcoinu nebo že je podezřelý každý subjekt poskytující trhu likviditu.

Organizovaný růst ceny může sloužit k prodeji vlastních tokenů

Další manipulační strategií je takzvané pump and dump.

Její organizátoři nejprve vyvolávají zájem o kryptoměnu, kterou již sami drží. Pomocí koordinované propagace, nákupů nebo nepravdivých informací přilákají nové investory. Jakmile poptávka zvýší cenu, začnou své tokeny prodávat.

Americká Komise pro obchodování s komoditními futures (CFTC) upozorňuje na tento mechanismus zejména u méně obchodovaných tokenů a skupin, které svou činnost koordinují prostřednictvím sociálních sítí a komunikačních aplikací. [12]

Představme si například skupinu, která začne intenzivně propagovat token s původní cenou 0,20 eura. Jeho hodnota následně vzroste na 0,60 eura.

Novým zájemcům může skupina prezentovat dvousetprocentní růst jako důkaz mimořádného investičního potenciálu. Organizátor přitom může právě v této chvíli prodávat tokeny, které nakoupil ještě před zahájením propagace.

Investoři, kteří přicházejí později, tak nakupují za podstatně vyšší ceny a v okamžiku, kdy budou chtít své prostředky získat zpět, nemusí najít dostatek dalších kupujících.

Varovným signálem může být předem domluvený čas společného nákupu, tlak na okamžité rozhodnutí nebo sliby, že účastníci stihnou bezpečně prodat dříve než ostatní.

Ani členství v podobné skupině tedy nezaručuje výhodu. Organizátoři totiž mohou mít zcela jiné informace a obchodní podmínky než lidé, které k nákupu vyzývají.

Zároveň ale platí, že samotný rychlý růst ceny ještě pump and dump nedokazuje. Pro takový závěr je potřeba zkoumat také způsob propagace, propojení účastníků a jejich skutečné obchody. [12]

Co skutečně ukazují pohyby na blockchainu?

Blockchain umožňuje sledovat jednotlivé převody kryptoměn. Jejich skutečný ekonomický význam však bez dalších informací nemusí být zřejmý.

Pokud například na známou burzovní adresu dorazí velké množství bitcoinů, může jít o přípravu k obchodování, zajištění jiné pozice nebo běžnou provozní operaci.

Přesun mezi dvěma adresami může být dokonce jen interním převodem prostředků v rámci jedné společnosti či služby.

Objem transakcí na blockchainu proto nelze automaticky zaměňovat s objemem skutečně uskutečněných nákupů a prodejů. [13]

Ani přiřazení jednotlivých adres ke konkrétním subjektům nemusí být vždy definitivní. Glassnode upozorňuje, že nové informace o burzovních peněženkách mohou vést ke zpětnému přehodnocení dříve zaznamenaných přílivů a odlivů kryptoměn.

Převod, který původně vypadal jako výběr prostředků klienta, se tak může později ukázat jako pouhá interní transakce.

Při hodnocení neobvyklých pohybů je proto důležité ověřovat nejen samotnou transakci, ale také spolehlivost označení adres a případné pozdější opravy dat. [13]

Rozdíl mezi tím, co pozorujeme, a tím, co z pozorování skutečně vyplývá, ukazuje následující přehled.

Velký příliv na burzu

Co to může znamenat: Přípravu obchodování nebo jinou operaci
Co tím ještě neprokazujeme: Že již proběhl prodej

Vyšší objem převodů

Co to může znamenat: Více přesouvaných prostředků
Co tím ještě neprokazujeme: Stejný růst skutečné poptávky

Zrušenou velkou objednávku

Co to může znamenat: Změnu nabídky nebo podezřelé jednání
Co tím ještě neprokazujeme: Úmysl klamat ostatní

Propad a rychlý návrat ceny

Co to může znamenat: Dočasnou nerovnováhu či souběh pokynů
Co tím ještě neprokazujeme: Řízení pohybu jediným hráčem

Obzvlášť opatrně bychom měli přistupovat k tvrzením, že některá velryba právě nakoupila.

Nárůst zůstatku na její adrese totiž může představovat pouze přesun prostředků z jiné adresy, kterou sama ovládá. Naopak pozice držená prostřednictvím centralizované burzy nemusí být z veřejného blockchainu vůbec patrná.

Vnější pozorovatel navíc obvykle nezná související zajištění ani další části investiční strategie daného subjektu.

Snaha napodobit pohyb velryby proto nemusí znamenat, že skutečně kopírujeme její obchodní rozhodnutí. [2, 13]

Co ukázal výzkum velkých držitelů etherea?

Zajímavý pohled na chování velkých investorů nabízí studie Alana Chernoffa a Julapy Jagtiani, zveřejněná jako pracovní studie filadelfského Fedu.

Autoři analyzovali data o kryptoměně ethereum (ETH) za období let 2018 až 2023. V celém sledovaném vzorku zjistili, že velcí držitelé obvykle navyšovali své zůstatky před růstem ceny ETH. Menší držitelé naopak své pozice spíše snižovali. [14]

Toto zjištění má však důležitá omezení.

Studie pracuje s agregovanými skupinami peněženek, nikoliv s kompletními obchodními strategiemi konkrétních identifikovaných investorů. Autoři navíc výslovně upozorňují, že zjištěné souvislosti samy o sobě neznamenají přímou manipulaci.

Jejich analýza rovněž ukázala, že větší cenové výkyvy souvisely spíše s aktivitou menších držitelů než s pohyby velryb. [14]

U největší skupiny držitelů se navíc vztah mezi změnou zůstatků a následnými výnosy v části vzorku po přechodu Etherea na mechanismus Proof of Stake neukázal jako statisticky průkazný.

Výsledky tedy nelze považovat za univerzální pravidlo platné pro všechny kryptoměny a tržní období.

Studie především ukazuje, že různé skupiny investorů se mohou chovat odlišně. Neposkytuje však spolehlivý návod, jak na základě pohybů velryb předpovídat budoucí ceny. [14]

Jak rozumět odhadům podezřelého obchodování?

Analytická společnost Chainalysis se ve své analýze zveřejněné v roce 2025 zaměřila na možné případy wash tradingu v sítích Ethereum, BNB Smart Chain a Base během roku 2024.

Součet výsledků dvou použitých metod dosáhl horního odhadu přibližně 2,57 miliardy dolarů potenciálně podezřelého obchodního objemu. Autoři přitom upozorňují, že se výsledky obou metod mohou částečně překrývat. [15]

Toto číslo však nelze interpretovat jako prokázanou ztrátu investorů ani jako celkový objem manipulací na kryptoměnovém trhu.

Analýza zahrnovala pouze vybrané blockchainové sítě, sledované transakce a konkrétní pravidla pro rozpoznávání podezřelých vzorců.

Sama Chainalysis navíc zdůrazňuje rozdíl mezi identifikací podezřelého chování a důkazem úmyslné manipulace. K jejímu jednoznačnému prokázání mohou být zapotřebí také informace, které z blockchainu samotného nezískáme. [15]

Při čtení podobných statistik bychom se proto měli vždy zajímat o to, co přesně měří, jaké období zahrnují a které části trhu naopak vynechávají.

Podezření, odborný odhad a jednání potvrzené soudem totiž mají zcela odlišnou důkazní váhu.

Stejně tak neplatí, že pokud několik médií zveřejní stejný graf nebo převezme totožnou analýzu, jde automaticky o několik nezávislých potvrzení daného závěru.

Jak vyhodnotit další zprávu o velrybě?

Než na zprávu o neobvyklé aktivitě velkých držitelů kryptoměn zareagujeme, vyplatí se položit si několik základních otázek:

• – Sledujeme skutečně uskutečněný obchod, zadanou objednávku, nebo pouze převod mezi blockchainovými adresami?
• – Víme, odkud data pocházejí, jaké období zachycují a podle čeho byly jednotlivé peněženky přiřazeny konkrétním subjektům?
• – Odpovídá prezentovaný závěr dostupným údajům, nebo autor ze samotného převodu vyvozuje neověřený úmysl investora?
• – Existuje také jiné možné vysvětlení, například správa prostředků v úschově, změna likvidity nebo likvidace obchodních pozic?
• – Jde pouze o analytickou hypotézu, nebo o konkrétními důkazy podložené manipulativní jednání?

Pokud se přesto rozhodneme na základě podobné zprávy obchodovat, měli bychom rozumět také podmínkám samotného obchodu.

Tržní pokyn se například může uskutečnit za několik různých cen. Limitní pokyn nám naopak umožňuje stanovit přijatelnou cenu, ale nezaručuje, že se objednávka skutečně provede.

Volba správného typu pokynu sice neřeší otázku, zda je původní zpráva pravdivá, může však výrazně ovlivnit cenu, za kterou do pozice vstoupíme nebo z ní vystoupíme. [3, 6]

Ne každou nejasnost je přitom nutné vysvětlovat příběhem o všemocném hráči, který ovládá celý trh.

Někdy máme dostatek informací pouze k tomu, abychom konstatovali, že se přesunulo velké množství kryptoměn a současně došlo ke změně ceny.

Přiznat, že skutečného původce nebo důvod pohybu neznáme, je přesnější než bez důkazů tvrdit, že za vším stojí předem naplánovaná manipulace.

Závěr: Velký hráč nemusí automaticky znamenat manipulaci

Velcí účastníci kryptoměnového trhu mohou mít výrazný vliv na krátkodobý vývoj cen, zejména v prostředí s omezenou likviditou. Jejich aktivita však může být také výsledkem běžné správy majetku nebo součástí obchodování, které naopak ostatním investorům usnadňuje nákupy a prodeje.

Manipulativní praktiky, jako jsou falešné objednávky, umělé navyšování obchodního objemu nebo organizované pump and dump akce, skutečně existují. Dokládají to také konkrétní případy, které již řešily příslušné úřady a soudy.

Samotný cenový graf ani velký převod na blockchainu však k prokázání manipulace nestačí.

Zprávu o aktivitě velryby bychom proto měli vnímat především jako podnět k ověření širších souvislostí, nikoliv jako jednoznačný signál budoucího vývoje.

Zásadní je rozlišovat mezi převodem a skutečným obchodem, viditelným zůstatkem a celkovou investiční strategií i mezi pouhým podezřením a prokázaným jednáním.

Právě schopnost správně interpretovat dostupná data nám pomůže lépe porozumět kryptoměnovému trhu a nepodléhat každé zprávě o neobvyklém pohybu velkých investorů.

Zdroje a další čtení

Číselný příklad je modelový. Údaje z výzkumů se vztahují k obdobím a vzorkům uvedeným v textu. Zdroje byly ověřeny 22. října 2026.

[1] Kryptomagazín. Manipulují velcí hráči s cenami kryptoměn
[2] Glassnode. How Many Entities Hold Bitcoin
[3] Binance.US Support. Understanding price impact and slippage
[4] Binance Academy. Market Makers and Market Takers Explained
[5] Uniswap Labs. What is price impact
[6] Coinbase Help. Advanced trade order types
[7] Kraken Support. Liquidation FAQ
[8] CFTC. Mitsubishi Corporation RtM Japan order concerning spoofing
[9] Coinbase. Coinbase Markets Trading Rules
[10] U.S. Department of Justice. CLS Global sentenced for cryptocurrency wash trading
[11] U.S. Department of Justice. Gotbit and founder sentenced for market manipulation
[12] CFTC. Beware Virtual Currency Pump and Dump Schemes
[13] Glassnode. Bitcoin On Chain Exchange Metrics
[14] Alan Chernoff a Julapa Jagtiani. Beneath the Crypto Currents The Hidden Effect of Crypto Whales
[15] Chainalysis. Market Manipulation Suspected Wash Trading on Select Blockchains

Tento text slouží pouze k informačním a vzdělávacím účelům a nepředstavuje investiční poradenství. Kryptoaktiva jsou volatilní a můžete přijít o celou investovanou částku.