Edukace
listopad 3, 2026

Co určuje cenu kryptoměn?

Jedna kryptoměna stojí několik haléřů, jiná tisíce eur. Zatímco jedna postupně zdražuje, cena jiné se může během několika hodin výrazně změnit. Samotný pohled na cenu přitom nestačí k pochopení toho, jak trh dané aktivum oceňuje ani jak snadno jej lze prodat.


Cena kryptoměny vzniká při obchodování. Ovlivňuje ji množství dostupných mincí či tokenů, zájem kupujících i ochota držitelů prodávat. Záleží také na tom, jak velký obchod dokáže trh přijmout bez výrazného pohybu ceny. Pokud těmto souvislostem rozumíme, snáze odlišíme cenu jednoho tokenu od ocenění celé jeho obíhající nabídky a pochopíme, proč stejná zpráva nemusí mít na trh pokaždé stejný dopad.


Cena vzniká při obchodu


Na burze s knihou objednávek se setkávají nabídky k nákupu a prodeji. Kupující určuje, kolik je ochoten zaplatit, zatímco prodávající stanovuje cenu, za kterou chce prodat. Obchod se uskuteční ve chvíli, kdy se jejich cenové představy potkají. Kniha objednávek zachycuje dosud neprovedené pokyny, zatímco historie obchodů ukazuje již uskutečněné transakce.


Často slýcháme, že cena roste, protože je více kupujících než prodávajících. Každý uskutečněný obchod však vyžaduje obě strany. Rozhoduje především množství, které chtějí zobchodovat, a jejich ochota přijmout dostupné ceny.


Pokud kupující postupně využijí nejlevnější prodejní nabídky a nadále chtějí nakupovat, další obchody mohou probíhat za vyšší ceny. Při naléhavých prodejích naopak mohou postupně mizet nejvyšší nákupní nabídky a cena klesat. Jeden velký účastník tak může mít na trh větší vliv než mnoho drobných investorů.


Číslo na obrazovce navíc může představovat cenu posledního obchodu nebo orientační údaj sestavený z více trhů. Nemusí proto odpovídat ceně, za kterou lze právě nakoupit či prodat celé požadované množství kryptoměny.


U konkrétního obchodu záleží na aktuálních nabídkách, jeho velikosti a poplatcích. Rozdíl mezi nejlepší nákupní a prodejní nabídkou se označuje jako spread.


Stejná kryptoměna se může na různých obchodních platformách obchodovat za mírně odlišné ceny. Jejich sbližování podporuje arbitráž, tedy využívání cenových rozdílů mezi trhy. Poplatky, rychlost převodů a další náklady však znamenají, že samotný cenový rozdíl ještě nezaručuje dosažitelný zisk.


cryptocurrency_supply_and_demand

Nabídka není jen celkový počet tokenů


U nabídky kryptoměn je potřeba rozlišovat maximální množství, počet jednotek v oběhu a množství skutečně nabízené k prodeji. Držitel může mít mince ve své peněžence, ale za současnou cenu je nemusí chtít prodat. Údaj o obíhající nabídce proto sám o sobě neříká, kolik kryptoměny lze právě nakoupit za cenu uvedenou na burze.


Bitcoin má podle současných pravidel protokolu konečný limit přibližně 21 milionů mincí. Nové bitcoiny vznikají předem stanoveným tempem, které se postupně snižuje.


Takzvaný halving snižuje množství nových bitcoinů vyplácených za vytěžený blok, a tím i tempo jejich vydávání. Nepůlí však již existující množství bitcoinů ani zůstatky v peněženkách. Omezená nabídka zároveň sama o sobě nezaručuje růst ceny. Důležité je, zda o kryptoměnu přetrvává zájem.


Jiné kryptoměny mohou mít odlišná pravidla. Nové tokeny mohou vznikat například jako odměny za zabezpečování sítě. Část dříve vytvořených jednotek může být dočasně uzamčena a následně uvolněna.


Některé projekty využívají také spalování tokenů, při kterém je trvale vyřazují z použitelné nabídky. Samotné spalování ale ještě neznamená, že celkové množství tokenů klesá, pokud současně vznikají další.


Pro pochopení ceny je proto důležité sledovat také vývoj nabídky v čase. Plánované uvolnění tokenů může zvýšit množství dostupné k prodeji. Jeho cenový dopad však závisí na chování držitelů i poptávce. Předem známou událost navíc mohou obchodníci zohlednit již před jejím uskutečněním.


Poptávku tvoří využití i očekávání


Zájem o kryptoměnu může vycházet z jejího praktického využití. Někdo ji potřebuje k převodu hodnoty nebo úhradě síťových poplatků, jiný ji chce dlouhodobě držet. Další kupující očekává, že ji později prodá za vyšší cenu. Na stejném trhu se tak setkávají různé motivace i investiční horizonty.


Poptávku mohou ovlivňovat technická vylepšení sítě, dostupnost nových služeb či investičních produktů, důvěra v další vývoj i pozornost na sociálních sítích.


Snazší přístup ke kryptoměně může přivést nové zájemce, zatímco ztráta důvěry může ochotu nakupovat omezit. Oznámení nové funkce však automaticky neznamená růst ceny. Trh může pochybovat o jejím skutečném využití nebo její přínos očekávat již předem.


Představme si projekt, který oznámí spolupráci se známou firmou. Pro posouzení významu takové zprávy je potřeba vědět, co spolupráce skutečně přinese a zda vytváří důvod používat konkrétní token.


Samotný zájem o technologii totiž ještě nevysvětluje, proč by měla růst poptávka po daném tokenu. Podobně ani počet lidí sledujících projekt neodpovídá množství peněz, které jsou ochotni za jeho tokeny zaplatit.


crypto-market-liquidity-and-depth

Likvidita rozhoduje o ceně našeho obchodu


Likvidita vyjadřuje, jak snadno lze aktivum koupit nebo prodat bez výrazného ovlivnění jeho ceny. Na likvidním trhu bývá dostatek protistran pro zamýšlenou velikost obchodu a rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou bývá menší.


Důležitá je také schopnost trhu průběžně doplňovat nabídky a udržet dostatek protistran i při zvýšeném zájmu o obchodování.


Vliv dostupných nabídek ukazuje jednoduchý příklad. Předpokládejme, že na modelové burze jsou následující prodejní objednávky. Během nákupu se nemění a pro přehlednost vynecháme poplatky.


100 tokenů

Cena za token: 10,00 EUR
Cena za celé množství: 1 000 EUR


200 tokenů

Cena za token: 10,10 EUR
Cena za celé množství: 2 020 EUR


200 tokenů

Cena za token: 10,40 EUR
Cena za celé množství: 2 080 EUR


Pokud chceme okamžitě koupit 500 tokenů a přijmeme všechny uvedené nabídky, zaplatíme celkem 5 100 eur. Průměrná nákupní cena bude 10,20 eura za token, přestože na začátku byla nejlepší prodejní nabídka 10 eur.


Poslední část nákupu se uskuteční za 10,40 eura. V průměru tedy nakoupíme o dvě procenta dráž oproti původně dostupné nejlepší ceně.


Tento rozdíl mezi očekávanou a skutečně dosaženou cenou se označuje jako cenový skluz neboli slippage. U většího pokynu může vzniknout tím, že se obchod postupně provádí proti nabídkám na několika cenových úrovních. V praxi se navíc mohou ceny měnit i během samotného provádění pokynu.


Vysoký objem obchodů za poslední den přitom sám o sobě nezaručuje, že právě teď snadno prodáme větší množství kryptoměny. Objem popisuje minulou aktivitu, zatímco pro nový obchod potřebujeme aktuálně dostupné protistrany.


Ani rozsáhlá kniha objednávek nemusí stačit, pokud jsou nabídky soustředěny daleko od současné ceny. Podstatné je především množství dostupné v její blízkosti.


Co vyjadřuje tržní kapitalizace


Tržní kapitalizace, často označovaná anglickým termínem market cap, pomáhá porovnávat velikost jednotlivých kryptoměn.


Vypočítává se jako součin ceny jedné jednotky a počtu jednotek v oběhu. Pro smysluplné srovnání je potřeba používat srovnatelné údaje o nabídce a ceně. Samotná kapitalizace však neurčuje, zda je kryptoměna podhodnocená, kvalitní nebo bezpečná.


Tržní kapitalizace = cena jednoho tokenu × počet tokenů v oběhu


Představme si kryptoměnu se 100 miliony tokenů v oběhu a cenou 10 eur. Její tržní kapitalizace činí jednu miliardu eur. Pokud se při stejném množství tokenů cena zvýší na 11 eur, kapitalizace dosáhne 1,1 miliardy eur.


Rozdíl 100 milionů eur však neznamená, že investoři museli právě tolik peněz nově vložit do nákupů.


Změněná tržní cena se při výpočtu použije na všechny jednotky v oběhu, včetně těch, které se vůbec neobchodovaly. Kapitalizace proto nepředstavuje součet historických investic ani peněžní rezervu, kterou by mohli držitelé společně vybrat.


Stejně tak nelze předpokládat, že by všichni dokázali své tokeny prodat za poslední zveřejněnou cenu. Rozsáhlé prodeje by postupně vyčerpávaly dostupné nákupní nabídky a mohly cenu snižovat.


Právě zde se propojuje tržní kapitalizace s likviditou. Vysoké ocenění samo o sobě neříká, kolik peněz lze skutečně získat prodejem většího množství kryptoměny.


Jednotková cena navíc může vytvářet zavádějící dojem, že token za několik haléřů má větší prostor k růstu než token za stovky eur. Důležité je však také množství tokenů v oběhu. Rozdíl ukazuje následující modelové srovnání.


Cena jednoho tokenu

Kryptoměna A: 0,01 EUR
Kryptoměna B: 100 EUR


Počet tokenů v oběhu

Kryptoměna A: 100 miliard
Kryptoměna B: 1 milion


Tržní kapitalizace

Kryptoměna A: 1 miliarda EUR
Kryptoměna B: 100 milionů EUR


Kryptoměna A má výrazně nižší cenu jednoho tokenu, ale její obíhající nabídka je oceněna desetkrát výše.


Kdyby její cena při stejném počtu tokenů vzrostla na jedno euro, odpovídalo by to tržní kapitalizaci 100 miliard eur.


Nejde o předpověď ani důkaz, že takový růst není možný. Příklad však ukazuje, proč je potřeba cenový cíl typu „alespoň jedno euro za token“ posuzovat v kontextu celkového ocenění kryptoměny.


Proč sledovat také budoucí nabídku


U některých projektů je v oběhu pouze menší část tokenů, zatímco další čekají na uvolnění. Vedle tržní kapitalizace se proto můžeme setkat také s ukazatelem plně zředěného ocenění, anglicky fully diluted valuation neboli FDV.


Tento ukazatel přepočítává širší nabídku tokenů jejich současnou jednotkovou cenou. Poskytovatelé dat přitom mohou pracovat s celkovou nebo maximální nabídkou, proto je důležité ověřit použitou metodiku.


Představme si projekt se 100 miliony tokenů v oběhu, maximální nabídkou jedné miliardy tokenů a cenou 10 eur za jednotku.


Jeho tržní kapitalizace činí jednu miliardu eur. Pokud pro výpočet FDV použijeme maximální nabídku, dostaneme deset miliard eur.


Výpočet pouze ukazuje, jaké by bylo ocenění tohoto množství tokenů při současné ceně. Nepředpovídá, kolik budou tokeny stát po svém uvolnění.


Rozdíl mezi oběma údaji upozorňuje na možnou budoucí změnu dostupného množství. Pro její posouzení je potřeba znát harmonogram uvolňování i to, komu tokeny připadnou.


Vyšší nabídka může při nezměněné poptávce vytvářet tlak na cenu. Skutečný výsledek však závisí také na tom, zda nově dostupné tokeny jejich držitelé prodají a jak velký o ně bude zájem.


cryptocurrency-market-volatility

Proč mohou být cenové výkyvy tak prudké


Míra kolísání ceny se označuje jako volatilita. Výrazné cenové změny ve sledovaném období znamenají vyšší volatilitu než relativně klidný vývoj. Tento údaj však sám o sobě neříká, zda bude další cenový pohyb růstový, nebo poklesový.


U kryptoměn se na kolísání může podílet několik faktorů současně.


Jedním z nich je proměnlivá důvěra investorů. Zpráva o napadení služby, technickém problému, změně pravidel v některé zemi nebo významné obchodní spolupráci může rychle změnit očekávání trhu.


Podstatný je také rozdíl mezi očekávanou a skutečně zveřejněnou informací. Příznivá zpráva nemusí vyvolat růst, pokud s ní trh již počítal nebo očekával ještě lepší výsledek. Cenový pohyb může způsobit dokonce i neověřená informace, a to dříve, než se podaří zjistit skutečný stav věcí.


Dalším faktorem je propojení kryptoměnového trhu s širším finančním prostředím. Úrokové sazby a ochota investorů podstupovat riziko mohou ovlivňovat také kryptoměny.


Výzkum publikovaný Mezinárodním měnovým fondem popisuje souvislost mezi zpřísňováním americké měnové politiky, změnou ochoty investorů riskovat a poklesem kryptoměnového trhu. (zdroj: The Crypto Cycle and US Monetary Policy, MMF, 2023).


Neznamená to však, že každé zvýšení úrokových sazeb musí vést k okamžitému a stejně výraznému poklesu všech kryptoměn.


Cenové pohyby může zesilovat také finanční páka. Obchodník díky ní získává větší expozici vůči cenovým změnám, než odpovídá jeho vlastním vloženým prostředkům.


Při nepříznivém vývoji a nedostatečném zajištění může obchodní platforma jeho pozici nuceně uzavřít.


Likvidace pozic sázejících na růst mohou zvyšovat prodejní tlak na příslušném trhu. Uzavírání pozic sázejících na pokles může naopak přinášet dodatečný nákupní tlak.


Je přitom důležité rozlišovat mezi obchodováním skutečných kryptoměn s vypůjčenými prostředky a deriváty, které poskytují expozici vůči ceně prostřednictvím smlouvy.


Uzavření derivátové pozice totiž automaticky neznamená prodej stejného množství skutečných mincí. I derivátový trh však může přispívat k širším cenovým pohybům.


Rozsah cenové reakce nakonec ovlivňuje také dostupná likvidita. Velký pokyn může mít na málo likvidním trhu výraznější dopad a v období nejistoty mohou účastníci část svých nabídek stáhnout.


Skutečnost, že lze kryptoměny obchodovat nepřetržitě, nezaručuje stejnou dostupnost protistran v kteroukoliv hodinu. Ani vysoká tržní kapitalizace proto není zárukou stabilního cenového vývoje.


Jak zasadit cenový pohyb do souvislostí


Při sledování výrazného růstu nebo poklesu pomáhá položit si několik otázek. Změnily se informace o samotném projektu, pravidla jeho nabídky, podmínky celého trhu, nebo především ochota účastníků obchodovat?


Stejný pohyb v grafu může mít různé příčiny a jediný titulek nemusí vystihovat všechny souvislosti.


Vedle ceny proto dává smysl sledovat obíhající i budoucí nabídku a dostupné informace o likviditě.


U zpráv je důležité rozlišovat mezi oznámeným záměrem a skutečně dokončenou změnou. U výrazných procentních pohybů zase potřebujeme znát výchozí cenu i sledované časové období.


Růst z jednoho centu na dva sice představuje stoprocentní zhodnocení, sám o sobě však nic nevypovídá o příčině pohybu ani o možnosti prodat větší množství tokenů.


Takový přístup k hodnocení trhu neposkytuje jistotu ohledně dalšího vývoje. Pomáhá však klást přesnější otázky a lépe porozumět tomu, co jednotlivé údaje skutečně znamenají.


Závěr


Cena kryptoměny vzniká při konkrétních obchodech, ve kterých se setkává zájem kupujících s ochotou držitelů prodávat. Nabídka určuje dostupné množství a jeho vývoj, zatímco poptávka odráží praktické využití i očekávání investorů. Likvidita pak ovlivňuje, za jakých podmínek lze zamýšlený obchod skutečně uskutečnit.


Tržní kapitalizace pomáhá zasadit jednotkovou cenu do kontextu celkového ocenění obíhajících tokenů. Nevypovídá však o množství investovaných peněz ani o částce, kterou by všichni držitelé společně získali prodejem. Nízká cena jednoho tokenu proto sama o sobě neznamená výhodnou investici.


Prudké cenové výkyvy mohou vznikat souběhem nových informací, změn důvěry, využívání finanční páky a omezené likvidity.


Porozumění těmto vlivům sice neumožňuje spolehlivě předpovídat budoucí ceny, poskytuje však lepší základ pro hodnocení dění na trhu a rozpoznání situací, kdy samotný cenový graf k pochopení nestačí.


Tento text slouží pouze k informačním a vzdělávacím účelům a nepředstavuje investiční poradenství. Kryptoaktiva jsou volatilní a můžete přijít o celou investovanou částku.

Zobrazit všechny články

Author

Tomáš Bára

Tomáš Bára
Edukace
říjen 27, 2026 11 minuty čtení

Hypotéka krytá Bitcoinem: Evoluce financování, nebo začátek revoluce?

Můžete si pořídit nemovitost, aniž byste prodali svůj Bitcoin? V USA už fungují hypotéky a úvěry kryté Bitcoinem. Zjistěte, jak tyto modely fungují, co znamená LTV, kdo má během splácení kontrolu nad zástavou a proč je jejich využití v Česku zatím složité.

Číst více
Edukace
říjen 20, 2026 11 minuty čtení

Podvody s kryptoměnami

Telefonát od někoho, kdo se vydává za pracovníka zákaznické podpory, investiční příležitost propagovaná známou tváří nebo odměna, která se nečekaně objeví ve vaší peněžence. Každá situace může vypadat jinak, ale všechny mohou vést ke stejnému výsledku: prozradíme citlivé informace, pošleme peníze nebo schválíme transakci, aniž bychom pochopili, co to vlastně znamená.
Číst více
Tento článek má pouze informativní charakter a nepředstavuje investiční, finanční, právní ani daňové poradenství. Informace uvedené v článku nejsou doporučením k nákupu, prodeji, směně ani držení kryptoměn nebo jiných digitálních aktiv. Hodnota kryptoměn může výrazně kolísat a investice do nich je spojena s rizikem ztráty části nebo celé investované částky. Před jakýmkoliv rozhodnutím doporučujeme zvážit vlastní finanční situaci a případně se poradit s odborníkem.