Internet nám už dlouhé roky umožňuje kopírovat téměř cokoliv během několika vteřin. Obrázek, hudbu, video nebo jiný digitální soubor lze jednoduše stáhnout, uložit a sdílet dál. Právě proto dlouho platilo, že v online světě bylo velmi těžké mluvit o skutečné jedinečnosti nebo vlastnictví digitální věci. NFT přišlo s myšlenkou, že i na internetu může existovat něco, co je unikátní, ověřitelné a technologicky odlišitelné od běžné kopie.

NFT se během několika let stalo jedním z nejznámějších pojmů spojených s kryptoměnami a blockchainem. Pro někoho představovalo revoluci v digitálním vlastnictví, pro jiného hlavně spekulativní bublinu. Ať už se na něj ale díváme jakkoliv, jedno je jisté. NFT otevřelo debatu o tom, jak může vypadat vlastnictví, hodnota a obchodování s digitálními aktivy v novém internetovém prostředí.

Od digitální kopie k digitálnímu vlastnictví

Zkratka NFT znamená non-fungible token, tedy nezaměnitelný token. Právě slovo „nezaměnitelný" je zde nejdůležitější. U běžných peněz nebo třeba Bitcoinu nám nezáleží na tom, kterou konkrétní jednotku vlastníme, protože jsou vzájemně zaměnitelné. U NFT je to jiné. Každý token je jedinečný, má své vlastní vlastnosti, identifikátor a metadata, které jej odlišují od ostatních. Díky tomu může představovat konkrétní digitální nebo fyzickou věc a umožňuje veřejně doložit, komu patří.

Právě tato jedinečnost dala digitálním aktivům něco, co jim dříve chybělo ,,vzácnost". Na internetu si sice stále může kdokoliv stáhnout kopii obrázku nebo videa, ale NFT umožňuje doložit, kdo vlastní původní token, který je s tímto dílem spojený. Jinými slovy: NFT nebrání samotnému kopírování obsahu, ale zavádí systém, ve kterém lze ověřit vlastnictví konkrétního digitálního aktiva.

Jak to celé začalo

Za první známé NFT se často označuje projekt Quantum, který vytvořil Kevin McKoy už v roce 2014. Širší veřejnost si ale tohoto konceptu dlouho téměř nevšímala a šlo spíše o okrajovou technologickou záležitost.

Důležitý posun přišel v roce 2017, kdy se začaly objevovat projekty, které ukázaly NFT v praktičtější a viditelnější podobě. Mezi nejznámější patřily CryptoPunks, tedy kolekce 10 000 unikátních pixelových postav na blockchainu Ethereum, která se později stala jedním ze symbolů celého NFT trhu. O CryptoPunks si ale více povíme v další části článku.

V roce 2017 přišel i projekt CryptoKitties. Šlo o digitální sběratelské kočky, z nichž každá měla své vlastní unikátní vlastnosti. Uživatelé je mohli kupovat, prodávat a dále „množit", čímž vznikaly další unikátní varianty.

Právě tento projekt ukázal širšímu publiku, že blockchain nemusí sloužit jen pro převod kryptoměn, ale i pro vlastnictví jedinečných digitálních předmětů. Později se kolem NFT začal formovat mnohem širší trh, který zasáhl oblast umění, her, členství i digitální identity.

Co NFT představuje

NFT je v zásadě digitální záznam na blockchainu, který potvrzuje vlastnictví konkrétního tokenu. Tento token může představovat například digitální umění, sběratelský předmět, herní položku, vstupenku, certifikát, členský přístup nebo i některá reálná aktiva převedená do digitální podoby.

Důležité je, že samotné NFT není jen „obrázek z internetu", ale unikátní token navázaný na konkrétní blockchainovou adresu. Vlastnictví je přitom veřejně dohledatelné a ověřitelné.

Je ale potřeba chápat i to, co NFT neznamená. Když si někdo koupí NFT spojené s určitým dílem, neznamená to automaticky, že získává veškerá autorská práva k tomuto obsahu. To záleží na tom, jaká práva autor nebo projekt ke konkrétnímu tokenu přiřadí.

NFT tedy typicky potvrzuje vlastnictví tokenu, nikoliv automaticky úplnou kontrolu nad samotným dílem ve smyslu copyrightu. Tohle je jedna z věcí, která bývá velmi často špatně pochopena.

Právě v tom spočívá jeho význam. NFT umožňuje vytvořit digitální důkaz vlastnictví nebo pravosti, který lze jednoduše ověřit.

Jak NFT funguje

NFT vzniká procesem, kterému se říká minting (vytvoření a zapsání NFT do blockchainu). Při tomto procesu se k digitálnímu obsahu, například k obrázku, videu nebo hernímu předmětu, vytvoří unikátní token. Ten se následně zapíše do blockchainu, kde je možné dohledat jeho původ i vlastníka.

O fungování NFT se stará smart kontrakt (chytrá smlouva, tedy program uložený na blockchainu). Ten určuje základní pravidla - kdo NFT vytvořil, komu patří, jak se může převádět a jaké má vlastnosti. Každé NFT má díky tomu své vlastní označení a je přiřazené ke konkrétní blockchainové adrese (digitální adrese peněženky vlastníka). Právě tím se zajišťuje, že je odlišitelné od ostatních tokenů a že lze jeho vlastnictví veřejně ověřit.

NFT jsou nejčastěji spojována s blockchainem Ethereum, kde se pro jejich fungování používají technické standardy, například ERC-721 nebo ERC-1155. Pro běžného čtenáře si to lze představit jednoduše jako soubor pravidel, díky kterým peněženky, tržiště a aplikace poznají, jak s NFT pracovat. Díky těmto společným pravidlům je možné NFT vytvářet, nakupovat, prodávat i používat napříč různými službami.

Proč NFT tolik zaujalo

Jedním z hlavních důvodů, proč NFT získalo tak velkou pozornost, byla možnost, aby tvůrci nabízeli svá díla nebo digitální produkty přímo publiku bez některých tradičních prostředníků. Díky této technologii mohli oslovit globální trh a zároveň si lépe nastavit podmínky, za jakých se jejich tvorba bude dál prodávat nebo používat. NFT tak přineslo nový způsob, jak pracovat s digitálním vlastnictvím, distribucí obsahu i obchodováním s určitými typy aktiv.

Pro investory a sběratele bylo lákadlem především to, že NFT vytvořilo nový typ digitální vzácnosti. Lidé najednou mohli vlastnit něco, co bylo veřejně ověřitelné, omezené a přenositelné. Právě spojení technologie, sběratelství, spekulace a nového typu digitálního vlastnictví způsobilo, že se NFT dostalo do centra pozornosti celého kryptoměnového trhu.

Limity a problémy NFT

Stejně jako u jiných nových technologií se ale brzy ukázalo, že NFT má i své slabé stránky. Jedním z největších omezení je skutečnost, že samotný digitální obsah lze stále velmi snadno kopírovat. Obrázek, video nebo jiný soubor si může kdokoliv stáhnout a uložit stejně jednoduše jako běžný obsah z internetu. NFT tedy nebrání tomu, aby danou věc měl ve své galerii nebo zařízení i někdo jiný.

Rozdíl je v tom, že pouze vlastník originálního NFT má na blockchainu dohledatelný důkaz o tom, že právě on vlastní původní token. Ten, kdo si obsah pouze zkopíruje, sice může mít jeho kopii, ale nemá ověřitelný důkaz vlastnictví originálu.

Dá se to přirovnat k padělku luxusních hodinek. Na první pohled může vypadat podobně a okolí rozdíl možná ani nepozná, ale pro majitele originálu má skutečné vlastnictví jinou hodnotu než pouhá napodobenina. Právě tento lidský faktor - tedy význam originality, vlastnictví a pocitu, že člověk drží „pravý kus" - je jednou z věcí, které NFT dodávají hodnotu.

Další slabinou jsou bezpečnostní rizika. Problémy kolem NFT často nesouvisejí ani tak se samotným blockchainem, ale spíše s phishingem (podvodným vylákáním citlivých údajů nebo přístupu k peněžence), zranitelnostmi smart kontraktů nebo s chybami uživatelů, například při práci s privátními klíči.

Nevýhodou může být i nižší likvidita. NFT je obvykle mnohem specifičtější než běžná kryptoměna, a pokud o konkrétní kolekci nebo typ tokenu přestane být zájem, může být obtížné najít kupce.

Ukázalo se také, že velká část trhu byla poháněna spekulací. Mnoho lidí nakupovalo NFT ne proto, že by je chtěli dlouhodobě vlastnit nebo prakticky využívat, ale proto, že očekávali rychlý růst ceny. Jakmile zájem ochladl, značná část trhu ztratila dynamiku. To ale neznamená, že samotná technologie ztratila význam. Spíše se začalo ukazovat, kde má NFT skutečné využití a kde šlo především o krátkodobou vlnu nadšení.

CryptoPunks jako šperk od Tiffany

Jedním z nejzajímavějších momentů, kdy se svět NFT propojil s reálným světem, byl projekt NFTiff od značky Tiffany & Co.. V srpnu 2022 nabídla společnost Tiffany majitelům NFT z kolekce CryptoPunks možnost proměnit jejich digitálního avatara v reálný luxusní šperk. CryptoPunks přitom patří mezi nejstarší a nejvlivnější NFT projekty na Ethereu - kolekce vznikla už v roce 2017 a obsahuje 10 000 unikátních pixelových postav. Majitelé si mohli koupit speciální NFTiff Pass, který jim otevřel cestu k výrobě vlastního přívěsku inspirovaného jejich konkrétním Punkem.

Každý takový šperk byl vyroben z 18karátového žlutého nebo růžového zlata, obsahoval nejméně 30 drahokamů a Tiffany se snažila co nejvěrněji převést barvy i rysy původního NFT do fyzické podoby. Součástí nebyl jen samotný přívěsek, ale také digitální NFT verze výsledného šperku a certifikát pravosti. Celý projekt byl limitovaný na 250 kusů, přičemž cena jednoho NFTiffu byla 30 ETH a kolekce se podle dostupných informací vyprodala zhruba za 22 minut.

Zajímavé zároveň je, že nešlo o úplně klasickou spolupráci „Tiffany × oficiální CryptoPunks" v tradičním smyslu. Projekt stál na tom, že držitelé CryptoPunks získali po převodu práv pod Yuga Labs možnost své Punks komerčně využívat.

Tiffany tak nevzala jen cizí obrázky z internetu, ale pracovala s modelem, ve kterém digitální vlastnictví dostalo i obchodní a fyzickou podobu. Právě to je na celé věci důležité: ukazuje se, že NFT nemusí být jen spekulativní digitální obrázek, ale může fungovat i jako základ pro skutečný produkt, značku a ověřitelné vlastnictví.

Právě tady je dobře vidět, jaký může mít NFT význam v reálném světě. Ve chvíli, kdy se to virtuální změní v něco fyzického, ale stále si to nese odkaz na něco virtuálního, vzniká nový typ hodnoty. NFT už v takovém případě není jen obrázek na displeji, ale stává se digitálním důkazem původu, vstupenkou k fyzickému produktu a zároveň mostem mezi online identitou a skutečným světem. Projekt Tiffany ukázal, že blockchain může v luxusním zboží fungovat nejen jako technologická zajímavost, ale i jako nástroj autenticity, exkluzivity a propojení digitální kultury s klasickým řemeslem.

Umělec Damien Hirst a The Currency

Dalším zajímavým NFT projektem, který ukázal střet digitálního a fyzického vlastnictví, byl The Currency od britského umělce Damiena Hirsta. Projekt vznikl ve spolupráci s platformou HENI a stál na jednoduché, ale silné myšlence: ke každému z 10 000 NFT existovalo i 10 000 odpovídajících fyzických děl na papíře. Nešlo tedy jen o prodej digitálního umění, ale o experiment, který zkoumal, co lidé vlastně považují za cennější - zda originál, který mohou držet v ruce, nebo jeho existenci na blockchainu.

Samotná díla vycházela z Hirstovy slavné estetiky barevných teček. Každý fyzický kus byl unikátní, vytvořený na ručně vyráběném papíře, očíslovaný, pojmenovaný, podepsaný na zadní straně a doplněný o prvky ověřující pravost, jako byl vodoznak, microdot a hologram s podobiznou autora. NFT verze pak fungovala jako digitální dvojče tohoto konkrétního díla. Už tím Hirst naznačil, že hodnota umění nemusí být navázaná jen na materiál, ale i na důvěru, původ a způsob evidence vlastnictví.

Projekt byl spuštěn v červenci 2021 a každý token se prodával za 2 000 dolarů. Klíčové ale bylo, že kupující si po určité době museli vybrat pouze jednu z možností: buď si ponechají NFT, a fyzické dílo bude zničeno, nebo si vyžádají fyzický originál, čímž jejich NFT zanikne. Právě tato volba byla jádrem celého projektu. Hirst tím prakticky převedl debatu o hodnotě digitálního umění do konkrétního rozhodnutí, které mělo reálný následek. Na konci tohoto procesu se 5 149 sběratelů rozhodlo pro fyzické dílo a 4 851 si ponechalo NFT.

V září 2022 pak následovala asi nejvíc symbolická část celého projektu. Na výstavě The Currency se začaly postupně pálit fyzické práce, které si jejich majitelé zvolili ponechat pouze v digitální podobě. Damien Hirst tento proces osobně zahájil spálením vlastních děl a z konceptuálního experimentu se rázem stalo silné gesto o tom, co dnes vlastně považujeme za „originál". The Currency tak ukázal, že NFT nemusí být jen digitální obrázek bez přesahu, ale může fungovat jako nástroj, který nově definuje vztah mezi vlastnictvím, autenticitou a uměleckou hodnotou.

Právě na tomto projektu je dobře vidět, jak zajímavý může být přesah NFT do reálného světa. Tady už nešlo jen o to, že k digitálnímu dílu existuje fyzický předmět jako doplněk. U Hirsta šlo o mnohem radikálnější myšlenku: digitální umění může existovat fyzicky, nebo jen digitálně, ale ne vždy obojí zároveň.

A právě ve chvíli, kdy se virtuální promění v něco fyzického, nebo naopak fyzické zůstane už jen jako odkaz na něco virtuálního, vzniká nový typ hodnoty. NFT se v takovém případě nestává jen obrázkem na internetu, ale nositelem příběhu, důkazu vlastnictví a rozhodnutí, které má skutečný dopad v reálném světě.

Bored Ape Yacht Club: když NFT není jen obrázek

Dalším zajímavým NFT projektem, který uvedu jako příklad se stal Bored Ape Yacht Club, často zkráceně BAYC. Jde o kolekci 10 000 unikátních digitálních opic na blockchainu Ethereum, za kterou stojí společnost Yuga Labs.

Projekt odstartoval v roce 2021 a od začátku nebyl postavený jen na tom, že si člověk koupí obrázek. Každá opice zároveň fungovala jako členství do uzavřeného klubu, který svým držitelům nabízel přístup do komunity, k dalším projektům, merch dropům i fyzickým akcím. Právě tím se Bored Ape odlišil od mnoha jiných NFT kolekcí - neprodával jen digitální soubor, ale i pocit příslušnosti, status a vstup do určitého světa.

Na Bored Ape Yacht Club bylo důležité ještě něco dalšího: držitel podle oficiálních podmínek nevlastnil jen token v peněžence, ale i samotné zobrazení své opice, což otevřelo prostor pro širší komerční využití.

Jinými slovy, NFT tady nefungovalo jen jako digitální sběratelský předmět, ale i jako aktivum, se kterým šlo dál pracovat. A právě v tom byl silný posun oproti běžnému vnímání NFT. Najednou nešlo jen o obrázek na profilu, ale o digitální identitu, značku a majetek, který mohl žít i mimo blockchain.

Samotný růst projektu byl mimořádně rychlý. Při spuštění stála jedna opice 0,08 ETH a kolekce se vyprodala během přibližně 12 hodin. Už v roce 2021 se z BAYC stal symbol NFT boomu a jeden z momentů, který ukázal, jak rychle se může z internetového trendu stát kulturní a investiční fenomén. Potvrdily to i velké aukce - například sada 101 Bored Ape NFT se v aukci Sotheby's prodala za více než 24 milionů dolarů. V tu chvíli už bylo jasné, že se z „opic" stal víc než jen krátkodobý internetový trend.

Zajímavý je ale hlavně přesah do reálného světa. Na rozdíl od projektu Tiffany nebo Damiena Hirsta tady nešlo primárně o to převést jedno digitální dílo do jedné fyzické věci. U Bored Ape byl ten přesah širší: z NFT se stal klub, značka, vstupenka na reálné akce a také základ pro spolupráce s velkými firmami.

Do ekosystému BAYC vstoupil například i adidas Originals, tedy lifestylová a streetwearová divize značky adidas. Ta využila NFT a spolupráci s Bored Ape Yacht Club jako součást své metaverse strategie, tedy snahy prosadit se i ve virtuálním prostředí a v digitálních komunitách. Tady je dobře vidět, že NFT může fungovat jako most mezi virtuálním a fyzickým světem i jinak než jen jako šperk nebo obraz. Může se změnit v komunitu, byznys a reálný produkt, který stále stojí na digitálním vlastnictví.

Právě proto jsou „opice" tak zajímavým příběhem. Nejsou důležité jen tím, že byly drahé a slavné, ale tím, že ukázaly nový model fungování digitálního vlastnictví. To virtuální se tu nemění jen v něco fyzického, ale v něco společensky a obchodně reálného. NFT už pak není jen obrázek uložený na blockchainu, ale vstupenka do komunity, symbol identity a nástroj, přes který může digitální věc získat skutečný dopad v běžném světě. A právě v tom spočívá jejich větší význam.

NFT dnes

Dnes už se na NFT většinou nedíváme tak nekriticky jako v době největšího boomu. Hlavní vlna zájmu přišla v letech 2021 a na začátku roku 2022, kdy se z NFT stal globální fenomén a výrazné téma celého kryptoměnového trhu. Postupem času ale zájem výrazně ochladl a ukázalo se, že velká část původního růstu byla postavená hlavně na humbuku a spekulaci.

Dnes už je NFT spíše menší a specifičtější částí trhu, která není pro širokou veřejnost tak atraktivní jako dříve. Místo jednoduchého nadšení se více řeší otázka, kde má tato technologie opravdu smysl. Praktické využití se hledá například v oblasti vstupenek, digitální identity, členství, herního průmyslu nebo tokenizace reálných aktiv.

NFT tak dnes není jen symbolem digitálních obrázků prodávaných za vysoké částky, ale spíš ukázkou toho, jak může blockchain pracovat s vlastnictvím jedinečných věcí. To, zda se NFT prosadí dlouhodobě, nebude záležet jen na cenách na trhu, ale hlavně na tom, jestli přinese skutečný užitek i mimo spekulativní prostředí.

Závěr

NFT představuje pokus přenést do digitálního světa něco, co bylo dříve běžné hlavně ve světě fyzickém - tedy možnost vlastnit originál, prokázat jeho pravost a jednoduše jej převádět dál. Není to jen obrázek na internetu, ale unikátní token zapsaný na blockchainu, který může reprezentovat širokou škálu digitálních i reálných aktiv.

Stejně jako u Bitcoinu i zde platí, že kolem NFT vzniklo mnoho přehnaných očekávání, ale zároveň i technologie, která otevřela nové možnosti. Možná se z něj nestane revoluce ve všech oblastech, o kterých se původně mluvilo. Přesto NFT ukázalo, že digitální vlastnictví může fungovat jinak, než jak jsme byli na internetu dlouhá léta zvyklí.