ČNB a bitcoin: Guvernér Michl o začlenění digitálních aktiv do devizových rezerv
Na konci dubna 2026 se pozornost finančních analytiků soustředila na vystoupení guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla na konferenci Bitcoin 2026 v Las Vegas. V rámci prezentace s názvem „Diverzifikace rezerv centrální banky pomocí bitcoinu“ guvernér nastínil aktuální postoj banky k otázce zařazení kryptoměn do státních rezerv. Podle jeho slov představuje bitcoin pro centrální banky relevantní nástroj k diverzifikaci portfolií, což v současném ekonomickém prostředí vyžaduje hlubší odbornou diskusi.
Analýza ČNB
Základním argumentem pro zvážení digitálních aktiv je interní analýza ČNB, která zkoumala dopad bitcoinu na devizové rezervy banky v celkové výši přibližně 180 miliard USD. Výsledky studie naznačují, že alokace 1 % v rezervním portfoliu může zvýšit celkový očekávaný výnos, aniž by došlo k podstatnému zvýšení systémového rizika. Hlavní výhodou je nízká úroveň korelace bitcoinu s tradičními rezervními aktivy, jako jsou státní dluhopisy vyspělých zemí nebo hlavní světové měny, což v moderní teorii portfolia umožňuje efektivnější diverzifikaci rizika.
Uplatnění v praxi
V této oblasti se ČNB neomezuje pouze na úroveň teoretických modelů. Proces strategického hodnocení probíhá od začátku roku 2025, kdy guvernér Michl poprvé navrhl možnost alokace až 5 % rezerv do digitálních aktiv. Na základě souhlasu bankovní rady byly následně v listopadu provedeny první nákupy v rámci testovacího portfolia. Toto portfolio slouží bance k praktickému ověření technických a provozních aspektů držení bitcoinu. Jedná se o postupnou a kontrolovanou diverzifikaci zaměřenou na otestování chování aktiva v reálném prostředí centrální banky před přijetím jakýchkoli dalších strategických rozhodnutí.
Diverzifikace proti volatilitě a riziku koncentrace
V odborných kruzích zůstává hlavním tématem diskuse vysoká volatilita bitcoinu. Guvernér Michl tento faktor v Las Vegas uznal, ale zároveň poukázal na rizika spojená s tradičními aktivy. Podle něj existuje v tradičních rezervních portfoliích významné riziko koncentrace, které se projevuje nadměrnou závislostí na tradičních měnách a úrokovém prostředí. V tomto kontextu začíná bitcoin plnit funkci podobnou zlatu – slouží jako alternativní uchovatel hodnoty a diverzifikační prvek, který není přímo vázán na měnovou politiku konkrétního státu.
Kontext českého kryptoměnového ekosystému
Postoj ČNB koresponduje s dlouhodobým postavením České republiky v oblasti digitálních technologií. Finanční ředitel společnosti Trezor Štěpán Uherík v této souvislosti uvedl, že Michlova prezentace zpochybňuje tradiční institucionální kritiku bitcoinu. Připomněl historický význam Prahy, kde vznikly první hardwarové peněženky a první těžební pool. Vystoupení guvernéra Michla tak navazuje na místní odborné znalosti a mění povahu diskuse. Hlavní otázkou pro centrální banky již není pouze vhodnost daného aktiva, ale také potenciální náklady spojené s jeho úplným ignorováním v rámci strategických rezerv.
Závěr a strategický výhled
Prezentace v Las Vegas potvrzuje, že ČNB se stává jednou z nejaktivnějších centrálních bank v diskusi o digitálních aktivech. Ačkoli banka neplánuje okamžitou a zásadní transformaci svých rezerv, veřejná obhajoba bitcoinu jako diverzifikačního nástroje naznačuje posun ve vnímání tohoto aktiva směrem k institucionálnímu standardu. Pro investory je tento krok důležitým signálem pokračující legitimizace digitálních aktiv v rámci globálního finančního systému.
Konec víkendového klidu v bankovnictví: Standard Chartered zavádí pro finanční instituce okamžité vypořádání
Tato bankovní instituce s více než 160letou tradicí se stala prvním bankovním distributorem s autorizací pro HKDAP, regulovanou stabilní měnu vázanou na hongkongský dolar a krytou rezervními aktivy. Jeho použití má umožnit nepřetržité vypořádání transakcí v řetězci a snížit časový nesoulad mezi tokenizovanými aktivy a tradičními platebními systémy.
Přejde přelomový zákon o kryptoměnách „CLARITY Act“ i přes politické spory?
Americký Senát stojí před rozhodujícím procedurálním hlasováním o zákonu CLARITY Act (H.R. 3633), jehož cílem je provést dosud nejkomplexnější reformu regulace digitálních aktiv ve Spojených státech. Návrh zákona v červenci 2025 úspěšně prošel Sněmovnou reprezentantů a v květnu 2026 si zajistil podporu i v senátním výboru. Cesta k jeho konečnému schválení však zůstává komplikovaná. Zajištění potřebných 60 hlasů v rozděleném Senátu brzdí etické spory ohledně příjmů souvisejících s kryptoměnami, které jsou spojeny s prezidentským úřadem, obavy bankovního sektoru ohledně stablecoinů a mimořádně nabitý legislativní kalendář.