Češi: kryptoměny korunu nenahradí, ale jsou příležitostí k výdělku
Kryptoměny jsou pro většinu Čechů stále spíše investičním nástrojem než alternativou k tradičním penězům. Na otázku, zda si dokáží představit, že v budoucnu nebudou používat korunu ani euro a budou přijímat nebo platit pouze kryptoměnami, odpovědělo kladně jen 14 procent Čechů. Téměř 79 procent tuto myšlenku odmítá a přibližně 7 procent neví. Vyplývá to z průzkumu poskytovatele krypto služeb crypto4me. Ten je projektem společnosti Madison Six j. s. a., která v prosinci 2025 jako jedna z prvních získala od Národní banky Slovenska licenci na poskytování služeb krypto aktiv (MiCA) platnou pro celou EU, včetně České republiky.
„Průzkum široké veřejnosti ukazuje, že kryptoměny si důvěru ještě zdaleka nezískaly. Vzdělávání v této oblasti je stále na počátku a na tahu jsou i samotné společnosti, které v oboru působí, aby seznamovaly klienty s příležitostmi i riziky, jaká z nakládaní s kryptoměnami vyplývají,“ komentoval výsledky Miloš Mázor, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Madison Six j. s. a.
Jen 8 procent Čechů věří, že kryptoměny mohou sloužit jako zajištění proti inflaci. Výrazná většina – 68 procent – si to nemyslí. Největší část respondentů, přes 30 procent, by kryptoměny kupovala za účelem výdělku na kurzových pohybech. Jako uchovatele hodnoty by je nakupovalo 13 procent a jen 5 procent by si od jejich koupě v první řadě slibovalo možnost placení mimo bankovní systém.
Mezinárodní šetření, které pro crypto4me realizovala agentura Ipsos, v němž celkem odpovídalo téměř 950 respondentů, přinesl i zajímavá srovnání. Sousední Slovensko a Maďarsko vykazují v postojích ke kryptoměnám poněkud odlišné hodnoty. Na Slovensku si dokáže platit výhradně kryptoměnami představit 16 procent obyvatel, v Maďarsku dokonce 22 procent – tedy výrazně více než v Česku. Podobně je tomu u otázky inflace: zatímco v ČR věří kryptoměnám jako ochraně proti zdražování jen 8 procent lidí, v Maďarsku je to téměř 24 procent. Motivace k nákupu jsou ale napříč všemi třemi zeměmi podobné – spekulativní záměr dominuje všude a výraznému procentu lidí stále chybí jasná odpověď na to, proč by kryptoměny vlastnili.
Zásadní posun v oblasti blockchainu: Jak chce Algorand vylepšit základy své bezpečnosti
Kvantové počítače přestávají být pouze akademickým tématem a stávají se skutečnou výzvou, na kterou musí reagovat globální bezpečnostní standardy. Pro svět kryptoměn představují hrozbu, protože jsou schopny prolomit šifrování, které bylo dosud považováno za neprostupné. V reakci na tyto nově se objevující výzvy představuje Algorand Foundation podrobný plán, jehož cílem je do konce roku 2027 přeměnit síť na infrastrukturu plně odolnou proti kvantovým útokům, přičemž první milníky budou dosaženy již ve třetím čtvrtletí tohoto roku.
Tokio přebírá iniciativu: Tři japonské banky spouštějí společný stablecoin
Japonské bankovní domy MUFG, Mizuho a SMBC zakládají společnou radu s cílem uvést do oběhu jednotný stablecoin vázaný na jen. Tyto tři instituce společně spravují aktiva v hodnotě přesahující 7 bilionů USD, což z jejich iniciativy činí největší institucionální projekt v oblasti stablecoinů v Asii. Očekává se, že společný stablecoin bude uveden do provozu nejpozději v březnu 2027 a definitivně integruje blockchainovou infrastrukturu přímo do jádra tradičního finančního systému.